Anarchystické ciele

26. května 2009 v 10:10 | CSAF |  Anarchia!!!
Anarchistické cíle
@V rámci anarchistického hnutí se stává, že ho opouštějí někteří anarchisté a anarchistky, protože po několika letech aktivit a nasazení nevidí hmatatelné výsledky své činnosti. Na jednu stranu je to pochopitelné. Mnohdy však jde o důsledek neuvědomění si anarchistických cílů a smyslu anarchistické organizace v dlouhodobém horizontu. Proto bych se v následujícím textu rád zamyslel nad anarchistickými cíli a jejich logickou návazností.

Tyto cíle se dají nejnázorněji rozdělit podle časových možností jejich realizace na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé, kdy ty krátkodobější jsou logickou podmínkou pro dosazení dlouhodobějších. Je třeba brát v potaz, že půjde pouze o schématické načrtnutí jednotlivých cílů, které tak mohou vypadat neúplně či vzájemně se překrývat.

Dlouhodobý cíl

Ústředním cílem snažení anarchistů a anarchistek je bezesporu svobodná, zdola organizovaná společnost bez útlaku a vykořisťování. Tedy společnost, jejíž vztahy se řídí anarchistickými principy volné dohody, přímé demokracie, autonomie a federace, solidarity a vzájemné spolupráce apod., a to za respektování individuálních odlišností a potřeb. Tímto cílem není sociální revoluce, jelikož ta může být nanejvýš prostředkem k jeho dosažení.

Dlouhodobý cíl, jako ústřední bod všeho anarchistického snažení, by měl mít každý anarchista a každá anarchistka vždy na vědomí. A podle něj by měli hodnotit dílčí aktivity vzhledem k tomu, zda v dlouhodobějším horizontu k tomuto cíli směřují nebo jdou proti němu. K tomuto cíli nesmíme přistupovat s náboženskou vírou, že se jednou naplní. Naopak musíme na základě východisek a možností vědět, že anarchistická společnost je možná, proč tomu tak může být a co je potřeba, aby se tak stalo. Zároveň musíme být realisty a nečekat, že svého cíle dosáhneme mávnutím kouzelného proutku, že do několika let dojde k sociálnímu zvratu a celá společnost bude jako zázrakem fungovat na výše uvedených principech. Faktem je, že k dosažení společenské přeměny dle našich představ povede jedině těžká a mnohdy nevděčná práce. Už ta by měla být ale předzvěstí očekávaných nových budoucích vztahů, tedy prací svobodnou.

Ačkoli je realizace anarchistické společnosti cílem dlouhodobým, nemáme důvod k němu přistupovat jako k něčemu statickému a neměnnému. Naopak je žádoucí o něm diskutovat a brát ho jako cosi živoucího, dynamického a neustále se rozvíjejícího.

Střednědobé cíle

Máme-li na paměti náš dlouhodobý cíl a chceme-li opravdu k němu dojít, nezbývá nám, než si položit otázku, jaké podmínky musí být naplněny, aby mohlo dojít k jeho dosažení. Dostáváme se tak k cílům sekundárním, chcete-li střednědobým. Ty spočívají ve vytvoření teoretického základu, ale i praktických a organizačních podmínek, které povedou k realizaci dlouhodobého cíle, a to jak na lokální, regionální tak i globální úrovni.

1) Vytvoření dynamického teoretického základu anarchistického hnutí, který by byl východiskem při samotné realizaci svobodné a samosprávné společnosti. Byl by teoretickým vodítkem, jak dosáhnout změny a jak na jejím základě organizovat vztahy ve společnosti.

2) Vytvoření praktických podmínek nutných k dosažení dlouhodobého cíle, přičemž je potřeba zaměřit se především na tři oblasti:
- Vytvoření širokého povědomí ve společnosti o tom, jaké jsou anarchistické představy o svobodné společnosti, životě a práci.
- Příprava neprivilegovaných vrstev na zásadní zvrat (sociální revoluci) v dílčích konfliktech se státem a kapitálem.
- Budování paralelních ekonomik, samosprávných projektů, solidárních iniciativ apod., které se stanou experimentální laboratoří, školou a inspirací.

3) Vytvoření organizačních podmínek nutných k dosažení dlouhodobého cíle. To znamená vybudování takové struktury organizací fungujících na anarchistických principech, která by byla schopna realizovat na již zmíněném teoretickém základě a za splnění potřebných praktických podmínek dlouhodobý cíl - tj. převzít zdola organizaci společnosti a zajistit její základní funkce. Šlo by především o federace - územní, výrobní a zájmové.

4) Globalizace boje za svobodný svět bez útlaku a vykořisťování jak člověka tak přírody. Jestliže někde proběhne skutečná sociální změna, měli by její nositelé cítit silnou mezinárodní podporu a vlna solidarity by měla zabránit případným intervencím, které by tuto změnu chtěly zvrátit.

Krátkodobé cíle

Terciární, neboli krátkodobé, cíle v sobě zahrnují na jedné straně dílčí kroky směřující k naplnění střednědobých cílů a na straně druhé projekty reagující na aktuální boje a problémy (sociální boje, antifašismus, ekologické problémy, omezování práv, represe…). K podobným projektům by se mělo, i přes snahu řešit jimi bezprostřední a akutní problémy, přistupovat se snahu integrovat je do kroků směřujících k naplnění střednědobých cílů.

Nyní se podívejme blíže na dílčí kroky rozvíjející jednotlivé výše definované střednědobé cíle. Právě tyto kroky jsou (nebo by měly být) základem našich každodenních aktivit a při pohledu na ně v celkovém kontextu, jenž se tu snažíme nastínit, objevujeme jejich potřebu a smysl.

1) Teoretická základna
V návaznosti na (nejen) anarchistické teoretiky/čky, filosofy/ky a militanty/ky počínaje Proudhonem a Bakuninem je potřeba dále rozvíjet a aktualizovat anarchistickou teorii, aby byla srozumitelná pro člověka dnešních dní a ten se s ní mohl také ztotožnit. Mělo by se pracovat na analýzách státu, kapitálu a jejich proměn, na poučeních z historie a prognózách dalšího vývoje. Důležitým bodem je také studium a analýza svobodných a samosprávných projektů.

Na tuto analytickou činnost by měly navazovat aktivity, které ji budou dále rozvíjet a zároveň poslouží pro studijní a propagační účely. Tím máme na mysli například pořádání diskusí, překlady či vytváření a vydávání vlastních teoretických textů.

2) Podmínky pro změnu
Stěžením bodem současných aktivit by mělo být především šíření anarchistických myšlenek. To však musí probíhat programově a efektivně, speciálně se zaměřovat na jednotlivé cílové skupiny a využívat všechna dostupná média.

Důležitým bodem je bezesporu i zapojování se do konkrétních sociálních bojů, ekologických kampaní, lokálních iniciativ apod. Jde totiž o široký prostor, kde si lidé mohou vyzkoušet organizovat se na nehierarchických a svobodných principech, uvědomit si širší souvislosti svého problému, naučit se bojovat za svá práva a požadavky a sekundárně se také dostat k anarchistickým myšlenkám.

Dál pod tento bod lze zařadit vytváření vlastních či podporu cizích samosprávných projektů, mezi něž se dají počítat výrobní a spotřební družstva, infokavárny, squaty, LETS systémy, různé komunitní projekty, guerillové zahradničení, komuny atd. Vedle toho je nezbytné budovat solidární projekty například na podporu stávkujících, na posílání protestních a solidárních dopisů, na podporu stíhaných aktivistů apod. Tyto aktivity je však třeba dělat nikoli nahodile nýbrž systematicky.

3) Organizační podmínky
Základnou pro současné i budoucí anarchistické aktivity by měly být funkční anarchistické organizace. Jejich podoba musí vycházet z reálných podmínek a možností. V dnešních dnech je u nás takovou živoucí platformou Československá anarchistická federace (ČSAF), která je sdružením jednotlivců a autonomních lokálních a regionálních skupin. Jejich společné sdružování je důležité z pohledu vzájemné komunikace, předávání zkušeností a inspirací, plánování společných aktivit a projektů a dalšího budování anarchistického hnutí.

Z iniciativy takovéto federace nebo zcela samostatně by pak měly vznikat další organizace či iniciativy, které budou vázány společným dlouhodobým cílem, ale zaměřeny budou konkrétněji dle zájmů či potřeb svých členů. Patří sem svobodné odborové organizace, studentské iniciativy, kulturní spolky, skupiny zaměřující se na práva žen, ochranu zvířat apod.

Je proto třeba zaměřit se na kvalitativní i kvantitativní rozšíření vlastních řad, a na tomto základě na vytváření dalších aktivních lokálních skupin. Je třeba dbát, aby anarchistická organizace fungovala efektivně, dokázala zapojit a motivovat jak své členy tak i sympatizanty, a to při důsledném dodržování anarchistických zásad organizování se.

4) Globalizace
Vedle vytváření lokálních struktur anarchistického hnutí by měl každý anarchista/ka mít na vědomí také globální rozměr hnutí. Internacionalismus byl pro anarchismus vlastní již v 19. století. Dnes je tento prvek hnutí možná ještě významnější, a to především díky pokročilé globalizaci kapitálu, provázanosti jednotlivých ekonomik a společným strategiím států v postupu proti jim nepříjemným hnutím.

Právě s tímto vědomím se zapojila ČSAF do Internacionály anarchistických federací, která je prostorem pro komunikaci, diskusi a spolupráci podobně smýšlejících organizací.

Závěrem

Výše načrtnuté souvislosti by měly být zřejmé každému anarchistovi/ce. Myslí-li pak svůj anarchistický postoj vážně, nemělo by se mu/jí stát, že rezignuje na své dosavadní aktivity z důvodu, že v nich nadále nevidí smysl. Přesto by si měl každý zachovávat kritické myšlení, být schopen konstruktivní sebekritiky, vyhodnocovat své aktivity v návaznosti na přibližování se vytýčeným cílům a vyvozovat z toho závěry pro svou další činnost.

Buďme dál aktivní, budujme anarchistické hnutí a šiřme naše myšlenky mezi ostatní. Nebudeme-li tak konat, zůstanou naše slova o svobodné a samosprávné společnosti pouhými slovy.


Text je přepisem přednášky, která zazněla v rámci doprovodného programu na posledním sjezdu členů a členek Československé anarchistické federace.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Si Anarchista?

Ano
Nie

Komentáře

1 Waagbistritz69 Waagbistritz69 | 9. října 2009 v 15:17 | Reagovat

http://jaime.cz/node/91

2 Queer Rebel161 Queer Rebel161 | 3. ledna 2010 v 13:08 | Reagovat

Jo,jsem,nebo aspoň k tomu mám hodně blízko...a podporuju projekt Venuše.
Přečtěte si o tom něco.Společně za lepší svět!161

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama