Září 2006

Řekni to všem...aneb co dělat?

27. září 2006 v 21:30 | Ja |  AntiFa

Informuj ostatní

O těchto nacistických firmách se mezi lidmi málo ví. Nechceme se přece dostat do fáze, kdy budou nazi-značky kupovat a nosit lidé, kteří netuší, že tím podporují nácky a nechtěně jim přispívají na jejich aktivity. Informujte proto lidi ve vašem okolí, stejně tak vaše známé, spolužáky, kolegy apod. Mluvte a pište o tom. Žádné prachy náckům!

Bojkotuj obchody a vyzývej ostatní k bojkotu

To, že vy víte, že nějaký ochod buď přímo vlastní neonacisté nebo tam prodávají nazi-oblečení ještě neznamená, že to ví i ostatní > seznam obchodů s ultra-pravicovými oblečením najdete na tomto webu. Logické samozřejmě je, že v rámci informování o nazi-značkách je také dobré vědět, které krámy tyto hadry prodávají a kde si tedy nekoupit ani knoflík.

Uspořádej demonstraci nebo blokádu

V Německu i jinde je zcela běžné, že v rámci kampaně We Will Rock You jsou organizovány demonstrace a akce, které upozorňují na místa, kde se scházejí náckové a kde se prodává jejich oblečení. Takovéto akce jsou většinou zaměřeny na konkrétní podniky, hospody či obchody. Aktivitám se meze nekladou a způsob vyjádření odporu je různý: od polepení shopu a jeho okolí anti-nazi plakáty, přes blokády jeho vchodu, recesistické akce či akce, po kterých musí majitel nazi-krámu volat sklenáře, malíře či zedníky.

Vylepuj plakáty a letáky

Co dodat? Snad jen čím častěji a více, tím lépe. Materiály s informacemi o nazi-značkách najdete také na tomto webu.

Odkazuj na tento web

Pokud jsi webmaster nebo se podílíš jakýmkoliv způsobem na tvorbě nějakých internetových stránek, umísti na viditelné místo náš banner nebo ikonku. Pomůžeš tak rozšířit informace o nacistických kšeftech i na internetu!

Bojkotujte Nazi-Značky!

27. září 2006 v 21:27 | Ja |  AntiFa

Thor Steinar

www.thorsteinar.cz
Thor Steinar je původní německá neonacistická značka, která se hojně distribuuje v ČR. O značce Thor Steinar se v českém prostředí začalo více mluvit začátkem července 2004, kdy provedla Policie ČR rozsáhlou razii proti obchodníkům se skinheadskou módou a řadu výrobků firmy TS zabavila (hovořilo se o objemu zboží asi za 500 000 Kč) na základě posudku soudního znalce PhDr. Miroslava Gregoroviče, který zboží označil za propagující fašismus. Přestože tento názor nesdílíme (symbolika Thor Steinar se až úzkostlivě vyhýbá čemukoli, co by mohlo být přímo spojováno s nacistickou ideologií), je zjevné, že zabavení takového množství zboží neonacisty citelně zasáhlo. Obchodem, který byl zasažen nejvíce, byl plzeňský Original Store a proti jeho majiteli bylo vzneseno i obvinění, které ovšem později policie stáhla. Počátkem července 2004 rozjel také Filip Vávra na stránkách Hooligans.cz akci, na jejímž konci byl samostatný web věnovaný kauze Thor Steinar a informacím o policejním vyšetřování. Zajímavé je, že jeho webová adresa je www.kickme.to/11brno, kde se původně nacházely stránky Anti-Antifa Brno. V průběhu roku 2004 však byla obvinění proti majitelům plzeňského krámku stažena a zboží Thor Steinar se od konce září opět může veřejně prodávat. Funguje i české stránka Thor Steinar na adrese www.thorsteinar.cz. Na těchto stránkách se dozvídáme, že výhradním dovozcem této značky k nám je firma Irminsul s.r.o., Přemyslova 19, Plzeň, IČO: 694 44 323, což není nic jiného než adresa Original Store. Úsměvně působilo dnes již stažené úvodní sdělení na stránkách "Firma se distancuje od jakékoliv propagace neonacismu," které jasně ukazuje na to, že si majitelé obchodu velmi dobře uvědomují, že nad nimi stále visí Damoklův meč trestního postihu.
Thor Steinar pochází z Německa a její majitelé jsou aktivní němečtí neonacisté. Od roku 2003 vystupuje za Thor Steinar firma Mediatex GmbH Axela Kopelka a Uwe Meusea. Kopelke není v Německu ale žádný politický nováček. Jeho obchodní ambice začaly v roce 1997, když nastoupil do obchodu "Explosiv" v Königs Wusterhausenu. Z tohoto obchodu se stalo náborové místo regionální mládežnické ultrapravicové scény. Axel Kopelke byl ovšem také viděn na neonacistických oslavách slunovratu, hudebním večeru s bardem neonacistů, Frankem Reinnickem, a také na oslavě založení NPD v roce 2000 ve Friedersdorfu. Je také v kontaktu se známým německým neonacistickým aktivistou Carstenem Szczepanskim. Zkrátka a dobře se jedná o člověka, který je aktivním a dlouholetým členem německé neonacistické scény. Podle nejnovějších informací jde údajně minimálně 10% zisku z prodeje TS do rukou organizace "Svobodní kamarádi", což je německá obdoba české neonacistické militantní organizace Národní odpor.
Logo Thor Steinar prošlo dramatickým vývojem. Původní runové logo bylo totiž v Německu v roce 2004 soudně zakázáno kvůli podezření z propagace nacismu a firma musela začít používat logo nové. Staré logo se skládalo z kombinace dvou run, T a S. Runy nejsou používány bez politického významu a jejich použití obecně je v Německu omezeno, přestože jejich původní historický význam není nijak spojen s jakoukoli politikou. Nacistické zneužití run (stejně jako svastiky) však jejich původní význam bohužel jednoznačně překrylo. Celé složené logo se podobá runovému symbolu Wolfsangel neboli Vlčí Hák. Jedná se o několik run, které byly během nacistické vlády zneužity. Jejich kombinace v logu Thor Steinar je však nová a neodpovídá žádné známé nacistické insignii. Jinými slovy, symbolika Thor Steinar byla volená tak, aby ji každý neonacista správně identifikoval jako "spřátelenou značku", ale aby zároveň nezavdávala příčinu k trestnímu postihu. Tomu se ovšem firma nakonec stejně nevyhnula a byla donucena logo změnit. Nové logo se skládá již pouze ze znaku X a dvou teček. Nezúčastněný pozorovatel by si mohl myslet, že nemá žádnou spojitost s ničím a to i z důvodu, že se mu čas od času posměšně říká "piškvorky." Ovšem nejde o nic jiného, než o germánskou G-runu "Gyfu/Gebo", která znázorňuje předzvěst obchodních smluv, partnerských vztahů a přátelství.

Grassel

www.grassel.cz
První vlaštovkou mezi nacistickými značkami byl v Čechách Grassel Petra Ondruše. Tento bývalý člen Národního odporu Praha a ochrankář Filipa Vávry (bývalý vůdce Národního odporu) jako první pochopil, že vlastní kšeftík je nejlepší způsob, jak na neonacistické vášni po módních značkách dobře vydělat. Po nástupu Thor Steinar na český trh však značka stagnuje a v poslední době se spíše stahuje z trhu. Co se ale Ondrušovi povedlo, je uvedení jeho značky do prostředí bojových sportů. Firmu Resistance s.r.o., která Grassel vyrábí tvoří dva lidé. Jednak Marek Petrášek (Kamenný Újezd, Náměstí 250, České Budějovice) spolumajitel firmy Printtex Petrášek a synové z Budějovic, která Grassel tiskne a Petr Ondruš (Praha 2, Sázavská 14), trenér bojových sportů.

Nibelung

www.nibelunger.com
Zatím poslední značka u nás, která vychází z grafického kursu Thor Steinar je Nibelunger, za kterou stojí bývalý člen Národního odporu Brno Karel Hlaváč. Tem původně provozoval internetový obchod www.doorbreaker.net, posléze však obchod zrušil a založil si vlastní značku, která okatě kopíruje úspěšný model Thor Steinar, včetně mytologického zaměření na období Vikingů (což je v slovanské zemi poněkud zarážející, ale oni se neonacisté stejně považují víc za Němce než za co jiného). Karel Hlaváč, IČO 757 57 451, Brno - Chrlice, Kunešova 225/5, PSČ 643 00 Telefon: 728 469 651. Na původní internetový shop Doorbreaker.net bylo odkazována na webu Národního odporu a nabízela se zde neonacistická trička z Německa Germania, Hate core, Autonome nationalisten, Good night left side aj.
Eighty-Eight
www.eightyeight.sk
Dalším, kdo se svezl na vlně neonacistické módy je slovenská firma "Eighty-eight" (tedy "Osmdesát-osm"). Jedná se o známou neonacistickou hru s písmeny podle jejich pořadí v abecedě, kde je na osmém místě písmeno H, přičemž 88 symbolizuje HH čili Heil Hitler. Za firmou stojí lidé jako Rasto Rogel, bývalý zpěvák nejvýznamnějších slovenských neonacistických kapel Krátky proces a později Judenmord. Značka vznikla v roce 2005 a záhy po svém vzniku se dostala do problémů se slovenskou policí. Nicméně počátkem roku 2006 byla veškerá obvinění zrušena a značka pokračuje dál. Krátký proces, který se začal formovat již v roce 1987 je legendou v československé neonacistické scéně. V jejich textech se objevují rasistické, fašistické a nacistické projevy. Nechybí obdiv k fašistickému slovenském státu (1939-1945) a nenávist k Židům (v jednom textu jejich písně zpívají doslova: "...rozpálíme pece a ostaně len dým..."). V roce 1999 došlo k rozpadu kapely a většina členů přešla do stále funkční další neonacistické hudební kapely s názvem Juden Mord.

HOUBA - Lituju

24. září 2006 v 10:34 | Ja |  Texty
Lituju lidi bez svědomí
lidi co se nezlomí
když do nevinejch dělaj díry

Lituju minulý století
lituju jeho oběti
Pokrok mě zbavuje víry

Lituju lidi hladoví
lidi stejný jako my
co se narodili na špatný adrese

Lituju lidi bez srdce
agresivní zdvižený pravice
lituju toho kdo je snese

REF: Nenávist skládá, je pass
zbejvá jí minulej čas
v tomhletom světě lítost
jenom ta smysl má

Existence jí ničí
O pomoc marně křičí
v jediný větě se jí
se jí nedovolá

Lituju přírodu zlomenou
už dlouho klečí na kolenou
je mi smutno vidět jí umírat

Lituju když mračí se nebe
a lituju taky sám sebe
že přesto všechno, přesto žiju rád.
Mp3 !!!TU!!!(Iba výnimocne lebo je to vynikajuca pesnicka ktoru mis pocut kazdy)

Zóna A

24. září 2006 v 7:46 | Ja |  Kapely
Táto bratislavská skupina má korene v kapele Paradox.
Táto bratislavská legenda vznikla v januári 1980. Peter Schredl "Koňýk" - spev, Jaro Lederleither "Leďo" - gitara, Rasťo Štiglic - basová gitara, Laco Vincze "Mäkký Pes" - bicie. Všetci bývali v jednom paneláku, v ktorého sklade tiež skúšali. Zo začiatku nevedeli hrať a ani nemali žiadne nástroje, len španielky a plechovky. Skúšali však každý druhý deň a postupne si dokupujú aké také nástroje a zosilovače. Začínali kopírovaním punkových vzorov zo Západu: Clash, Sham 69, Stranglers, Ramones..., ale i zpunkovávaním domácich hitov: Olympic, Kryl, Mládek... Začínajú sa rodiť i prvé vlastné skladby, ale rozbeh pozastavila Koňýkova vojna (október 1980 - 1982). Preto sa prvý oficiálny koncert konal až v marci 1983 na obvodnej prehliadke amatérskych kapiel. Hneď získali cenu za najlepší text, ale tiež "nakladačku" do miestnych chuligánov - nepriateľov punku. V marci 1983, po druhom koncerte, odchádza Rasťo študovať a nahradzuje ho Miro Kolečáni "Koleso". S ním zahrali ešte deväť vystúpení, hlavne na rôznych prehliadkach, objavili sa i prvé zmienky v tlači. V apríli 1984 odchádza do Ex-Tipu Koleso. Mäkký Pes zanecháva aktívnej činnosti, a tak Koňýk a Leďo priberajú Petra Huriga "Oziho" - bicie (z Ex-Tipu), Sveťa Korbela - gitara, a potom i Braňa Alexa - basová gitara. Aj keď repertoár Paradoxu zostáva, mení sa názov na Zónu A.
V tejto novej zostave poprvý krát hrajú v júli 1984 v Lamači, čo bolo vtedy jediné miesto, kde mohli punkové kapely hrať. V decembri 1984 hrali pred tisícmi divákov svoj prvý veľký koncert, ako predkapela Abraxasu. Na jar 1985 s nimi televízia urobila dvadsaťminútový film "Zóna A" (rež. M. Hanzlíček), ktorý
však nikdy nebol odvysielaný, lebo nebol "vhodný pre socialistickú mládež". V júni 1985 hrali prvý raz v Prahe (Rokoska) a hneď s veľkým úspechom. Vtedy sa objavuje i prvá demo kazeta, i známe skladby ako "Je to zlé", "MHD" a snáď ich najznámejšia skladba "Pivo". Vďaka silným protipunkovým opatreniam je však kapele zakázané po trinásť mesiacov účinkovať - boli, ako všetky punkové kapely, na čiernej listine. Bol im znemožnený koncert v Poľsku - odobraním pasov. V tejto atmosfére, ktorá spôsobila rozpady všetkých ostatných bratislavských kapiel (Ex-Tip, Problém 5, Tlak...), vznikla druhá demo kazeta "Potopa". Tá je dosť pochmúrna a mimo titulnej skladby obsahuje ďalší hit "Kde je Josef Mengele?". Ďaľší koncert majú až v septembri 1986 pod tajným názvom Z. A. a je to opäť veľký úspech. Vtedy sa začína v kultúrnych kruhoch pomaly, ale isto prejavovať "perestrojka", a tak Zóna A môže hrať v októbri 1986 na prehliadke "Šanca 86" už pod svojim pravým názvom. V apríli 1987 účinkujú na "Rockovom kolotoči". Tento rozlet nezastavuje ani policajná akcia "Horský park", ktorá prebehla v septembri 1987, kedy "verejnú skúšku Zóny A a ich hostí" rozohnala VB a zadržala viac ako tridsať ľudí na čele s Koňýkom, ktorému ako hlavnému organizátorovi hrozilo väzenie. Ako na "Šancu", "Rockový kolotoč" tak i na "Čertovo kolo" z októbra 1987 skupinu dostali hlavní organizátori bratislavských hudobných akcí Snopko a Maruščák, ktorí skupine veľmi pomohli. Vo februári 1988 po hudobných nezhodách odchádza Sveťo (začiatkom roku 1989 reaktivuje Ex-Tip), hudba kapely sa zjednodušuje, zrýchluje a stáva sa melodickejšiou. V tomto duchu sa nesie i tretia demo kazeta "Útok na špicu hitparády". Obsahuje mnoho úspešných pesničiek: Pakáreň, Polka, Chceš si žiť po svojom, Keď sa všetci zjednotíme... V apríli 1988 s týmto repertoárom zožali veľký úspech na Rockfeste v Prahe. V rovnakom mesiaci nahrávajú prvú skladbu pre film "Iba deň" (rež. K. Hečko). Po tom, čo Koňýk vystúpi na koncerte v uniforme VB (máj 1988), sú opäť problémy s ŠtB. V lete 1988 prichádza ako hosť naozajstný policajt, akordeonista Elvis. Prináša do kapely ľudovejší zvuk. V novembri 1988 provokatívna účasť na "Mestskom kole polit. piesne", opitá kapela + mierne zdemolovaná aparatúra. V rovnakom mesiaci sa zúčastňujú na prehliadke najlepších slovenských kapiel "Slovrock". December 1988 v nabitej Lucerne pri "Rockbilanci ´88, v marci 1989 prichádza manažér Bohuš Zolvík "Bobko". S tým súvisí zvýšený počet koncertov, i mimo Prahy a Bratislavy. V rovnakom mesiaci kapela vypredáva PKO (1 600 ľudí). Na "Rockfestue 89" majú ešte väčší úspech než pred rokom. Súčasne sa objavuje štvrtá demo kazeta "Všetko je dnes O.K.?", ktorá pokračuje v smere a obsahuje ďalšie hity: Janko, Cigánsky problém, Nech žijeme! V lete 1989 kontroverzné vystúpenie v Trianglu. Súbežne s tým natáčajú hodinový film "Nezmením sa!" (rež. P. Sedlák), v ktorom majú osem klipov, ten však ide v stopách filmu prvého - do trezoru. Na obrazovky sa dostal až po revolúcii, začiatkom roku 1990. V auguste 1989 úspech na festivalu "Rockquell" v Prahe. Stále častejšie sú pochvalné zmienky v tlači. Opus chce vydať ich singel, ale požaduje úpravu textu a na to kapela nepristupuje. Október 1989 znamená vyvrcholenie prvého československého punkového festivalu "Punkeden". V decembri 1989 benefičné koncerty v prospech OF (20 000 divákov) a VPN (opäť v TV). V januári 1990 opäť koncert v Lucerne a onedlho na to po nezhodách s Leďom odchádza Braňo, ktorý so sebou berie i Oziho. Chcú popovejšiu, jednoduchšiu hudbu, a tak zakladajú Slobodnú Európu, kde s nimi hraje i Sveťo. Zónu posiluje rytmická dvojica Ex-Tipu: Miro Mikuška "Miki" - basová gitara a Tibor Čech "Fešák" - bicie. S nimi kapela vyráža vo februári 1990 na svoje prvé turné po Morave a Slovensku "Punk's not dead". V apríli 1990 nahrávajú pre Opus prvé oficiálne štúdiové LP Potopa - základ tvoria skladby z tretej a štvrtej demo kazety doplnené tromi staršími hitmi. Máj 1990 - úspešné miniturné po Taliansku. Jún 1990 účasť na festivale pre "stranu zelených" vo Viedni. V rovnakom mesiaci nahrávajú dve skladby pre sampler Pantoru. Od roku 1991 hraje Zóna A s novým basákom Lumpom a bubeníkom Mikom, v takejto zostave hraje skupina dodnes... Na konte má k dnešku štyri demo kazety, štyri oficiálne štúdiové albumy a jednu štúdiovú kompiláciu, ktorá obsahuje staré demo nahrávky z rokov 1988 - 1989.
Albumy:
-Potopa ,1990
-Nech žijeme ,199x
-Nie je to také zlé ,1993
-Útok na špicu hitparády ,1994
-V životnej forme ,1996
-Nikto nevie jak to dopadne ,2000
-Na predaj ,2004
EP:
-Súčasť stroja ,90. roky
-Chlapi ,1995
-Zóna A + Vandali ,2005
FILMY:
-Príbeh slečny N ,1985
-Iba deň ,1988
-Nezmením sa! ,1989
!!!TU!!! Stiahneš nasledovné mp3
Na Predaj - Na Predaj
Nikto nevie jak to dopadne - Na Hawaj
V životnej forme - Móda už je iná
Nech žijeme - Viem, že je to ťažké
Potopa - Chceš si žit po svojom

Za Antifašistické letáky trestní stíhání!

23. září 2006 v 11:22 | Ja |  AntiFa
Je všeobecně známé, že kolem neonacistických hudebních koncertů se točí velké peníze. Organizátorům jdou do kapes tučné sumy, z kterých jsou financovány nejen veřejné aktivity neonacistického hnutí, ale také například nákup zbraní pro "svatou rasovou válku." Méně známý je ovšem trend posledních let, kdy sami neonacisté zakládají oděvní značky a firmy, které se ve skrytu veřejně neznámých konspiračních nazi-kodů a symbolů tváří jako apolitické. Naneštěstí jich je po celém světě čím dál více a začínají pěkně vynášet!
Dobrý způsob, jak získat prachy pro neonacistické hnutí se nevyhnul ani České republice. Čeští náckové se nechali vždycky rádi inspirovat aktivitami v Německu, a tak bylo jen otázkou času, než se u nás zabydlí koncepce autonomního nacionalismu, Anti-antifa nebo typické módní prvky a ústup od subkultury skinheads.
Jedna věc se pro Českou republiku a střední Evropu stává stále typičtější a to distribuce dnes nejspíš nejúspěšnější módní značky v rukou neonacistů. Thor Steinar pochází z Německa a její majitelé jsou aktivní němečtí neonacisté. Proč je značka tak úspěšná? Čím je oblečení firmy Thor Steinar pro neonacisty tak přitažlivé? Odpověď je jednoduchá. Jednak se jedná o poměrně kvalitní značku, a jednak se zde objevují motivy, které jsou neonacisty jednoznačně identifikovány, ale zároveň se vyhýbají tradičním nacistickým symbolům, včetně těch zástupných. Proto může být takové oblečení nošeno bez potíží na veřejnosti (na rozdíl od přísně subkulturních značek), aniž by se jeho majitel musel obávat trestního postihu nebo nevole spoluobčanů. Tak se značka distribuuje s úspěchem nejenom v Německu, ale především také v Polsku, České republice nebo na Slovensku. Ve střední Evropě se díky provázanosti s německým hnutím značka opravdu dobře zabydlela a např. ve skandinávských zemích nebo Anglii není takřka rozšířena.
Ano, nacistickým kšeftům se u nás nevede špatně. Podpořit nácky můžete ve více než dvou desítkách kamenných nebo internetových obchodů, kde se TS distribuuje. Nutno dodat, že narozdíl od Německa, kde TS pod pláštěm apolitičnosti pronikla také do různých sportovních shopů a nosí ji tam spousta obyčejných lidí, je u nás její distribuce provázána často právě s neonacistickými obchodníky. Bohužel stále častěji nejenom s nimi. Existuje i několik subkulturních obchodů se street wearovým oblečením, kde buď z nevědomosti, nebo záměrně (nezájem o to, že sponzorují prodejem TS nácky), prodávají právě tuto značku. A tak je velké nebezpečí, že i u nás, tak jako v Německu, pronikne značka Thor Steinar z neonacistického ghetta a začnou ji nosit obyčejní lidé, kteří budou nevědomky sponzorovat neonacisty. Podle nejnovějších informací jde údajně minimálně 10% zisku z prodeje TS do rukou organizace "Svobodní kamarádi", což je německá obdoba české neonacistické militantní organizace Národní odpor.
Hra na schovávanou ovšem náckům nevychází a prodej Thor Steinar začíná lézt na nervy mnoha lidem nejenom u nás. Na problematiku se snaží upozornit také antifašisté ze středočeského města Slaný, kde se nachází jeden z obchodů prodávající tuto značku. Ve Slaném je jednoznačné to, co je velkou měrou typické pro Českou republiku - Thor Steinar zde distribuují přímo náckové! Lokální antifas rozjeli informační kampaň, kde prostřednictvím plakátů, letáků aj. zdrojů informovali občany města o tom, co je Thor Steinar zač. Ve Slaném se navíc nacistická značka distribuuje přímo v obchodě s hračkami, kde visí plakát skupiny Skrewdriver a pod ním oblečení firmy Thor Steinar. Kampaň proti nacistickým kšeftům v tomto městě se začala rozjíždět a letáky proti TS se objevily na mnoha místech včetně lokálního rockového festivalu "Rock na Valníku", kde se nacházely na všech stáncích. Ovšem ouha. Pořadatelem festivalu byl zpěvák známé punkové skupiny "Totální nasazení" Sváťa, který dostal brzy pozvánku na místní oddělení státní policie. Majitelka obchodu "s hračkami" (paní Jirátová) totiž podala trestní oznámení a Sváťa byl obviněn, že letáky na festivalu rozšiřoval, čímž prý "vědomě poškozoval její firmu." Nasupený Sváťa se dostavil na služebnu slánské policie, kde byl vyslechnut policajtama. Majitelka obchodu, kde se vesele společně s dětskými hračkami prodává Thor Steinar podala trestní oznámení na neznámého pachatele - na antifašisty, kteří informují ostatní o nebezpečnosti Thor Steinar.
Tam, kde jsou nacistické kšefty legální, je antifašistický odpor legitimní!
Solidaritu se všemi perzekuovanými antifašisty!
Na fotografii obchod ve Slaném, kde se prodává oblečení značky Thor Steinar.
Náckové ze Slaného mají v hračkárně plakát hudební skupiny Skrewdriver. Víte, co byla zač?
Skrewdriver byla velmi úspěšná anglická neonacistická hudební kapela. Založil ji roku 1977 Ian Stuart Donaldson, který se stal zpěvákem a leaderem skupiny. První texty, ventilující svéráznou pravicovou filosofii o násilí, přežití a rebelství si brzy začaly získávat oblibu nejenom v Anglii. V roce 1979 zakládá Donaldson menší politickou skupinu White Noise, která brzy upoutala pozornost neonacistické organizace British National Front (BNF). V roce 1981 se Donaldsonova politická buňka přejmenovala na Blood and Honour Club. V tomto období začíná na této hudební bázi část skupin v čele se Skrewdriverem vytvářet v textech písní mýtus o bílé Anglii založené urozenými vikingskými rytíři, kterou je nutno bránit proti nepřátelům pro budoucnost "árijských dětí". Skrewdriver se stává legendou vznikající White Power Music - extrémně pravicové a rasistické odnože rockové scény.
Počátkem devadesátých let si Skrewdriver vydobyl obrovskou popularitu v neonacistické scéně nejenom v Anglii, ale převážně v Německu. Jejich koncerty byly vyzdobeny nacistickými vlajkami, hajlovalo se při nich a údajně je oceňovali také bývalí příslušníci SS. V roce 1987 se donaldsonův BaH club pod vlivem mezinárodní popularity rozšiřuje a vzniká tak mezinárodní militantní neonacistická organizaci Blood and Honour. Stuart zamýšlel vytvořit rozsáhlou a výkonnou distribuční síť rasistických a neonacistických materiálů, především z hudební oblasti. Jeho idea našla značnou odezvu ve Velké Británii i v zahraničí a organizace se stala nejakceschopnější propagační platformou v neonacistickém hnutí v Evropě, později i v USA a Austrálii. Název organizace znamená v překladu "Krev a čest", což byl bojový pokřik Hitlerjugend.
V roce 1993 byla Blood and Honour výrazně oslabena, když se její zakladatel a zpěvák skupiny Skrewdriver Ian Stuart Donaldson těžce zranil při autonehodě a o den později ve svých 36 letech zahynul. Nehoda je často, typicky paranoidně pro ultrapravicovou scénu, označována za atentát britské tajné služby MI 5. Ian Stuart Donaldson se stal mučedníkem pro neonacisty celého světa.

Pozri sa vôkol seba

23. září 2006 v 7:20 | Ja |  Moje Texty
Názov:Pozri sa vôkol seba Autor textu:Martin J. Autor hudby:Martin J.
Když jsem šel po ulici, zahlidli mě fašisti
Bylo jich tam deset a každej měl palici
Zahlidli mě, chytili mě, rozbili mi palici
®Když se jednou zastavíme představíme budoucnost
Vidíme jen plno tváří volajících o pomoc.
Lidé jenom žijí sve jednoduché životy
Nedívej se na to, co tu zbude pro jejch potomky
Nesloboda, tyranije, absolutní beznadej,
fašisticka diktatúra, a to jenom kvúli nám
Fašistický pohlaváři naplánují budoucnost
Tvoří jí jen plno vojen a skazená spoločnost
®Když se teď hned zastavíme, podíváme kolem nás
je tu nádej na víťezství, styčme atifašistickou hráz.
Musíme teď povstát a spojit své síly
Musíme se sebrat a říct s celé síly
Že je tady nechceme, na jejch víru sereme
Je nás tady víc než jich, víc než strán fašistickejch knih
Tak teď povstaň!
Zakřičme!
Mi je rychle zničíme.
®Když sme se teď otočili něco se už delo
Už pár lidí povstalo a fašouny mlelo
...Tak sa pozri vôkol seba a prozmýšľaj či sa to teba netýka!

Oznam pre ANTIFAŠISTOV

19. září 2006 v 15:48 | Ja |  AntiFa
Zdravím všetkých nepriateľov fašizmu.A chcem vás požiadať o pomoc, ak máte možnosť a čas môžete pomôcť dobrej veci. O čo ide?
Dňa 6.10.2006 v Bytči sa má konať zraz prívržencov hnutia Slovenská pospolitosť(Nacisti).Potrebujeme čo najviac ľudí ktorý s fašizmom nesúhlasia a nechcú ho tolerovať, aby teraz prišli prejaviť svoj názor tam kde to naozaj treba.Čím viac nás príde tým bude lepšie.Povedzme fašizmu svoje NIE!!!
Stretneme sa na hl.žel. stanici v Bytči, čas bude upresnený.Teším sa na vás a dúfam že to zoberiete so 100% vážnosťou.

Anketa 10

18. září 2006 v 21:39 | Ja |  Ankety
Hlasujte a vyjadrite svoj názor.

Neonacisti útočili na východe Slovenska

16. září 2006 v 15:10 | Ja |  AntiFa
V noci z 1. na 2. septembra 2006 sa stalo Humenné nevyhovujúcim miestom pre všetkých ľudí, ktorí sa svojím štýlom obliekania, účesom, či hudobným cítením nejakým spôsobom odlišujú. Do piatkovej noci sa mohlo zdať, že je všetko v našom meste v poriadku. Napríklad o nejakých násilnostiach s fašistickým motívom by vás možno ani nenapadlo premýšľať. A predsa...
V neskorých večerných hodinách si časť mladých ľudí všimla ako sa pri námestí prechádza skupina asi šiestich miestnych neonacistov v spoločnosti príslušníka mestskej polície, ktorému zjavne nerobilo problém so smiechom na tvári sa s nimi prechádzať. Niekoľko neonacistov vošlo provokovať do klubu, kde sa schádza alternatívna mládež. Tam slovne urážali prítomných a neváhali na nich vytiahnuť nože. Po odchode z klubu prešli námestím, kde fyzicky napadli jedno dievča. Na pomoc jej pribehla skupinka chalanov. Tesne pred zákrokom mestskej polície sa fašisti rozutekali mestom. Policajti tak museli riešiť už len fyzickú roztržku medzi jedným neonacistom a brániacim sa chalanom, ktorý nakoniec ostal v rukách štátnych orgánov a mladý fašista sa s viditeľným úsmevom na tvári pobral preč. Útoky však o chvíľu pokračovali ďalej, kedy po návštevníkoch klubu odchádzajúcich na hlavnú železničnú stanicu s pokrikmi a vášnivým skandovaním "Sieg Heil!" začali hádzať sklenené fľaše. V zjavnom vytržení sa nad ránom skupinka asi 7-10 neonacistov nakoniec pobrala z malej železničnej stanice na hlavnú, kde fyzicky napadli skupinku mladých ľudí (vrátane ďalšieho dievčaťa) čakajúcich na ranný spoj domov. Pri konflikte neonacisti rozbili sklenené fľaše (jednu o hlavu chlapca). Po privolaní pomoci sa neonacisti rozbehli späť smerom do mesta, pričom sa ešte jeden z nich stihol otočiť s pokrikom, že sa vrátia a pobijú aj ďalších ľudí.
Na miesto činu bola ihneď privolaná rýchla zdravotná pomoc, ktorá poskytla ošetrenie a prevoz do nemocnice jednému zo zranených mužov s dvomi hlbokými bodnými ranami na chrbte. Druhý musel navštíviť lekára po trvajúcich zdravotných ťažkostiach po víkende. Je nutné podotknúť, že policajným zložkám trvalo opäť príliš dlho, kým dorazili a to aj napriek tomu, že sa incident odohral v hale stanice, ktorá sa javila ako bezpečné miesto (v priestoroch stanice sídli železničná polícia, ktorej príslušníci tam v tej dobe boli!).
Mesto sa nám môže javiť ako bezpečné i v nočných hodinách, no nie je tomu tak. Problém neonacizmu a neofašizmu je na východe Slovenska pomerne starý. Podobné útoky Humenné zažilo (aj keď asi nie tak brutálne) a zažili aj iné mestá. Tento cyklus pokoja a agresie doteraz nikto neprelomil. Polícia a súdy majú svoje "vysvetlenia" a štatistiky činnosti. Nie však výsledky. Pritom toto nie je problém polície, ale nás všetkých, ktorí sa prizeráme a myslíme si "Veď to tých mladíkov prejde". Ale ako? Samo? To ťažko. Navyše, sú tu stále ďalší a ďalší.
Koho budeme prosiť o pomoc, keď sa nám stane podobná vec? Ľudí, ktorí radšej utečú preč, skryjú sa a budú sa tváriť, že sa nič nestalo (a na krik obetí nezareaguje ani polícia, ktorá je doslova pár metrov od miesta činu, ako tomu bolo v tomto prípade)? Nanešťastie, to my sme tí ľudia, každý z nás, všetci cítime v takých prípadoch strach. A neonacisti ťažia práve z tohto.
Neonacizmus a neofašizmus je problém NAŠEJ KOMUNITY, našich sídlisk, našich ulíc, našich bytoviek, škôl a častokrát aj ľudí, ktorých sami poznáme. A určite sa dá urobiť viac ako len spoliehať sa na políciu alebo sa tváriť, že sa nás to netýka. Vždy sa dá urobiť viac. Niečo zmeniť. Osamote alebo spoločne. Za to, do akej miery budú neonacistickí primitívi vystrkovať rožky (a či v našom meste vôbec budú môcť pôsobiť, pracovať, či študovať - a teda mať skutočné podhubie a spoločensky tolerovanú oporu) sme zodpovední my sami. Pokým si to neuvedomíme, neexistuje žiadne riešenie tohto problému. Žiaľ, len to, že si to uvedomíme, nestačí...Ľudia budú ďalej chodiť vonku po nociach, budú sa chcieť aj naďalej baviť v nočných kluboch, diskotékach či v romantických dvojiciach na námestí a parkoch. Tentokrát ale s vedomím, že tu už nie sú sami, že fašizmus stále žije a je stále živou hrozbou.

Policajný fašisti uradujú...

16. září 2006 v 15:06 | Ja |  AntiFa
Policajti z Humenného: "Nic se nestalo"
Na základe informácií Priamej akcie včera odvysielal Rádiožurnál Slovenského rozhlasu 1 správu o neonacistickom útoku v Humennom. Náčelník mestskej polície Miroslav Masica celý útok zhodnotil slovami: "Mne sa zdá, že sa nestalo nič také... Chlapci sa pobijú medzi sebou, keď je koniec prázdnin." V článku je celý zvukový záznam.
Po vypočutí tohto vyjadrenia mi ľudovo povedané "naskočili zimomriavky". Myslel som si, že ma už zo strany slovenskej polície a ňou deklarovaného boja proti "extrémizmu" len tak hocčo neprekvapí, ale tento cynický výrok ma opäť vyviedol z omylu. Ako môže niečo takéto s vážnou tvárou povedať náčelník mestskej polície? Po takomto vyjadrení začínam veriť tomu, že mestská polícia je akurát tak schopná vyberať blokové pokuty za zlé parkovanie.
Zaujímavé je aj to, že na jednej strane sa tvrdí, že žiaden incident nebol hlásený (v skutočnosti je nahlásený na Železničnej polícii), no po informácii o ošetrení obete v nemocnici si pán náčelník zrazu spomenie. A zaklincuje to poprázdninovou "bitkou". Zdá sa, že niekto sa tu tvári, že tu niet žiadnych neonacistov, ktorí by útočili na bezbranných ľudí. Každopádne, dosť nechutný výsmech obetiam útoku.
Faktom je, že v Humennom nedošlo k obyčajnej chlapčenskej bitke "keď je koniec prázdnin". Ťažko zranený bol jeden mladík a napadnutí a zranení boli aj ďalší, čo pre Slovenský rozhlas potvrdil aj lekár humenskej nemocnice doktor Ján Kontra. Náčelník hovorí o útokoch ako keby v Humennom bodali ľudí sklenenými fľašami každý večer.
Vzhľadom na tieto skutočnosti a vzhľadom na to, ako si naša polícia asi predstavuje bežný večerný život našich miest, som toho názoru, že by sa ľudia mali o svoju bezpečnosť viac starať aj sami. Monitoring neonacistov vo svojom okolí, neskrývanie sa pred problémom a ostražitosť pred možnými útokmi môžu v budúcnosti zachrániť zdravie, alebo aj život mnohých ľudí. Nechať veci voľný priebeh, ako sa opäť ukázalo (nebyť iniciatívy Priamej akcie, pravdepodobne by sa "nič nestalo"), môže byť "čakaním na Godota" a pre narastajúci neonacizmus na Slovensku tak vzniká ideálne podhubie.
Väzenie a represie zo strany štátu a polície môžu najokatejšie prejavy neonacistického násilia len potierať, ale nikdy nie úplne vykoreniť. Bolo by ideálne, keby neonacisti, ktorí zaútočili, nezostali dočasnými anonymnými obyvateľmi väzníc, prípadne držitelia podmienok. Podstatnejšie je totiž, aby takíto ľudia neboli neznámi, ale práveže nech o nich každý vie, nech sú na smiech, nie na plač a bolesť.

Autá zabíjajú...

5. září 2006 v 20:58 | Ja |  Anarchia!!!
...ľudí
Každý rok zomiera na svete viac ako pol milióna ľudí na následky automobilovej nehody.Od roku 1898, kedy tak zahynul prvý človek počet obetí presiahol číslo 50 miliónov mŕtvych.Automobilové nehody produkujú ročne globálne viac ako 800 000 trvale hendikepovaných ľudí.Na Slovensku si automobilizmus berie každých osem hodín jeden ľudský život!Obeťami sú nie len vodiči a spolujazdci, ale aj cyklisti a chodci.Desaťtisíce ľudí zomierajú na následky znečistenia vzduchu zapríčineného dopravou(v USA je to podľa štatistík 10 000 až 24 000 ročne).
...zvieratá
Presná štatistika zvierat zabitých automobilmi na Slovensku neexistuje. V USA zhotovila Human Society štatistiku, podľa ktorej každý deň zahynie na cestách viac ako 1 000 000 zvierat, ročne zahynie na amerických cestách približne 400 miliónov zvierat, čo je viac ako umiera v pokusných laboratóriách a pri poľovačkách dohromady.
...zem
Stále viac krajiny pokrýva jedovatý asfalt, oceány a moria sú stále viac znečistené následkom únikov ropy určenej pre spaľovanie v automobiloch, plyny, ktoré produkuje automobil spôsobujú skleníkový efekt, okysľovanie dažďov, poškodzujú vegetáciu...

Bob Marley má ďaľsie mince

2. září 2006 v 12:17 | Ja |  BOB MARLEY
Už po druhýkrát vydala na Jamajke spomienkové mince s podobizňou známeho reggae speváka Boba Marleyho.Jamajská banka vydala tentoraz tisíc zlatých a strieborných mincí.Pôvodným zámerom bolo vydať mince v roku 2005 ako spomienku na 60. výročie narodenia Marleyho. ,,Mince, ktoré sme vydali pri 50. výročí jeho narodenia sa úplne vypredali," uviedla hovorkyňa banky J. Morgan.
Marley, ktorý zomrel v roku 1981 na rakovinu, bol jednou z najznámejších postáv v histórii hudby a jednoznačne najznámejší Jamajčan.Preslávil sa v 70. rokoch hitmi No Woman No Cry a I Shot The Sheriff.Vo februári, takmer 25 rokov po jeho smrti, vyhlásili jeho dom na Jamajke za národnú pamiatku.